VELKÝ BYZNYS KOLEM PSŮ

Jak se ocitli výrobci nekvalitních krmiv mezi světovými miliardáři?

Pro většinu majitelů pejsků jsou jejich chlupáči plnohodnotnými členy rodiny. Často mají větší privilegia, nežli někteří lidé v domácnosti. Zkrátka jsou to naši miláčci a chceme pro ně to nejlepší. Možná právě proto je prodej čehokoli, co souvisí se psy, jedním z největších byznysů u nás i ve světě.

Češi ročně vydají za své čtyřnohé mazlíčky přes 9 miliard korun. Celosvětově pak tento obor roste rychleji, než trh s potravinami. Jak už tomu ale bývá, perspektivnost oboru je vykoupena rostoucím tlakem na zisky a naproti tomu klesající kvalitou dodávaných služeb. A to je největší problém zejména v oblasti krmiv a výživy psů.

Pohled do historie

Pokud vás toto téma zajímá a chcete skutečně pochopit, jak se věci mají, pojďme se podívat trochu do historie výživy psů. Jak asi mnozí tuší, v minulosti psi nebyli krmeni konzervami, granulovaným krmivem ani jinými zpracovanými produkty. Nejpřirozenější potravou pro psa je bezesporu maso a drobné množství běžně rostoucí zeleniny. Zkrátka to, co pes v minulosti dokázal sehnat v přírodě a v lese.

Na začátku domestikace psů, teda cca 20 tis. let zpět, přistupovali lidé ke psům s plným respektem a podávali jim pro ně přirozenou potravu - tedy zejména již zmíněné maso. A tak to vydrželo až do začátku minulého století, kdy se následkem velké průmyslové revoluce přesunuly statisíce lidí i se psy do měst a bytů. A otázka krmení čerstvým masem byl čím dál větší problém, který vyústil ve 30. letech ke spuštění průmyslové výroby suchých krmiv - nám dnes známých granulí.

Byla to revoluční a velmi dobře míněná myšlenka. Zajistit psům, chovaným ve městech a bytech kvalitní stravu formou, která bude snadná pro jejich majitele. Na převoz, na skladování i na uchování.

Na velice krátkou dobu představovala suchá krmiva velmi kvalitní, pouze jinou formu podávání masa. Zejména z ekonomických důvodů se však záhy klíčovou složkou granulí stalo obilí a s kvalitou krmiv to šlo rychle z kopce. Nejhorší ránu však tomuto druhu krmiva zasadila 60. léta, kdy velké potravinářské koncerny přišly na nápad, že do granulí mohou snadno zapracovávat zbytky z živočišné výroby, což je ve skutečnosti odpad jako kosti, kůže a separáty.

Následujícího čtvrt století probíhaly žně potravinářských konglomerátů, protože granulované krmivo obsahovalo napříč trhem pouze obilí a masozpracovatelský odpad. Až koncem 80. let se začal zvyšovat tlak na dostupnost kvalitnějších granulí. Krmiva se začala dělit na prémiová, superprémiová, holistická aj.. Blýskalo se na lepší časy. Na trhu se objevili výrobci kvalitních krmiv (někteří jsou na trhu dodnes), i laboratoře garantující kvalitu. Ale cesta vpřed opět netrvala dlouho.

Současnost = hra kočky s myší

S nástupem technologií a internetu se na trhu objevil zcela nový a dnes klíčový rozhodovací parametr. Marketing!

Pokud jsme v minulosti mohli poměrně jednoduše sledovat trendy v kvalitě, tak dnes je situace zcela nepřehledná. Na trhu lze bezesporu nalézt vysoce kvalitní krmiva. Ovšem stejně tak - a to bohužel většinou - chovatel v obchodech běžně najde semleté kuřecí separáty s pšenicí, zabalené do luxusních obalů a prodávané v nejvyšší cenové kategorii. Výrobci nejméně kvalitních krmiv se zařazují mezi české i světové miliardáře a co je nejhorší, běžný chovatel jen těžko rozezná, co je kvalita a co marketing.

Jediným způsobem jak poznat kvalitní krmivo, je pečlivě číst jeho složení a nezdráhat se pátrat po jeho původu a místě výroby. Výrobci nekvalitních krmiv pochopitelně klíčové ukazatele kamuflují, na obalech vyzdvihují neidentifikovatelné hodnoty jako je protein (nikoli maso), tuk apod.. A tak zjistit ty skutečně podstatné informace bývá občas oříšek.

Paradoxně velmi zavádějícím měřítkem je cena. Drahé granule ještě vůbec nemusí být kvalitní. Na druhou stranu však platí, že kvalitní granule nemohou být úplně levné. Pomůckou může být jednoduchý přepočet deklarovaného obsahu masa na jeho čistou váhu a vynásobení obvyklou cenou čerstvého masa. Dojdete tak minimálně k tomu,  že 10 kg kvalitních granulí nemůže stát 300,- Kč.

Síla marketingu a dnes i lobby potravinářských gigantů je enormní. Nezbývá, než vám popřát pevné nervy a odvahu to nevzdat. Naši čtyřnozí přátelé za to stojí!